2018 - Děkování

2017 - Děkování

2017 - Přátelům misií

2016 - Děkování

2016 - Informace k misijím

2016 - Díky všem, kdo myslíte na misie

2015 - Díky všem, kdo pomáhají misiím

2015 - Děkování

2014 - Zpráva z misijního víkendu na faře

MISIJNI SETKÁNÍ DĚTÍ PRAŽSKÉ ARCIDIECÉZE 2014

Sešli jsme se tentokrát v Benešově v sobotu 11. října 2014, abychom se společně modlili za misie, byli pospolu a také se něco nového dověděli. Sjelo se nás něco kolem padesáti dětí a dospělých (z Horoměřic, Vlašimi, Nymburka a domácí). Celým dnem nás provázely postavy sv. Jana XXIII., jehož památka se ten den připomíná, bl. Karla I. habsburského, jehož strýc Ferdinand d´Este vlastnil nedaleké Konopiště a tím nás také zajímalo téma Velké, tedy 1. světové války. Začali jsme mší sv. v kostele sv. Mikuláše, při které nám hlavní celebrant (P. Adamczyk z Votic) připomněl potřeby světových misií a také naši osobní odpovědnost za hlásání evangelia tam, kde jsme, tak jako to dokázali sv. Jan XXIII. a bl Karel I. Se skupinou z Nymburka se vypravil také jáhen Petr Havlík a P. Krajl. Liturgii provázela hudba místní chrámové kapely a aktivně a statečně se i zapojily děti. Jednak jsme hned na začátku vstoupili do mše sv. světelným průvodem, čtení se ujala Maruška z Horoměřic, která četla poprvé, každá ze skupin vyslala zástupce k přednesení připravených přímluv a samozřejmě děti přinesly obětní dary.

Po mši sv. jsme se rozdělili do tří barevných skupin, následovalo vzájemné seznámení a také bližší seznámení s připomínanými světci, kteří se vlastně mohli i potkat během 1. světové války. Pak jsme po občerstvení ve skupinách vyrazili na Konopiště. Po cestě děti zjišťovaly od lidí, co se dá udělat pro to, aby svět byl lepší. Pro mnohé kolemjdoucí to byla překvapivá otázka. Z těchto odpovědí i z vlastních zkušeností pak jednotlivé skupiny vytvořily koláž.

V zámeckém parku byla rozmístěná různá stanoviště s úkoly. Bylo potřeba osvědčit různé dovednosti, jež museli mít vojáci na bojišti, případně dokázat pomoci raněnému. Připomenuli jsme sti tak obtíže válečné doby a vzpomněli i na země, kde se válčí dnes. Jako nejtěžší disciplína se ukázala spolupráce ve ztížených podmínkách (např. když se skupina přesunuje celá spojená na nohou gumou). Nicméně všechny skupiny úkoly zvládly a společně jsme pak doputovali do zámecké kaple, kde vedoucí skupinek přednesli prosby z koláží. Vše jsme pak vložili do rukou P. Marie. Kdo chtěl mohl se ještě vrátit na faru k setkání u ohně.

Boží Prozřetelnost nám připravila ještě jedno překvapení. Celým dnem nás provázely dvě dívky z přípravného výboru z Taizé, jedna z Rumunska a jedna z Polska. Zapojily se do skupin, takže ke slovu přišla i angličtina a Nymburčané si je pak odvezli s sebou. A ještě jedna perlička na závěr. Pan průvodce, který nás uváděl do zámecké kaple (bylo to možné díky laskavosti paní kastelánky zcela mimořádně mimo prohlídky) se zpočátku tvářil velmi nevlídně. Po naší krátké modlitbě, když jsme vycházeli za zpěvu Laudate Dominum omnes gentes, se ovšem již usmíval.

A tak tedy díky všem skvělým benešovským farníkům a zvlášť paní Vopičkové s rodinou za hezký a povzbudivý den. Těšíme se už na příští rok na misijní setkání.

SM. Angelika Pintířová, SCB

arcidiecézní ředitelka PMD